Galerie nad Vltavou, nebo tankodrom na sídlišti? Když politika ztratí kontakt s realitou

Zdražit, zakázat, omezit. Z předvolebních hesel některých stran se zdá, že se správa města smrskla na výchovu občanů a uspokojování úzkých názorových bublin. Zatímco jedni sní o velkolepých projektech a škrtání parkovacích míst, běžný Pražan každodenně kličkuje mezi špatně koordinovanými uzavírkami a zanedbaným veřejným prostorem. Zapomněli jsme snad, že primárním úkolem politiky není lidem život komplikovat, ale odstraňovat to, co je skutečně trápí?

Co zdražit, zakázat, omezit.

Přesně takhle na mě působí politická kampaň některých stran.

🏴‍☠️ Jeden chce zdražit parkování, další vlastnictví druhého auta v rodině, šacovat, zda bydlíte v bytě, který vlastníte. 🏴‍☠️
⛺️ Třetí chce prozměnu každý rok ubrat 1 % parkovacích míst, kterých se v Praze chronicky nedostává.

🔨Trošku to připomíná řešení z dětského vtipu „když tě bolí palec u ruky, bouchni se kladivem do kolene, zapomeneš na palec“.

Korunu tomu nasazuje lídr, který říká: „Půjdu jen s tím, kdo mi umožní postavit galerii nad Vltavou”.

Vstupovala jsem do politiky s ideou, že politik má problémy odstraňovat nebo zmenšovat jejich dopady. Pomáhat lidem, kteří se z důvodu věku, úrazu, prostě osudu, dostanou do svízelné situace.

Poslední vývoj volební kampaně jako by naznačoval, že receptem je udělat dobře úzké skupině svých fans a zbytek ať jde třeba k čertu.

Napište mi do komentářů, co vy vnímáte jako problém Prahy, protože možná žiji v bublině.

Moje bublina říká, že problémem jsou ucpané silnice vlivem nesmyslných omezení a špatně koordinovaných oprav, všudypřítomní bezdomovci a nepořádek nejčastěji na magistrátních pozemcích, silnice mezi paneláky připomínající spíše tankodrom.

Ale třeba se pletu a touhou všech Pražáků je stavba Galerie nad Vltavou, kam se večer dojede na kole nebo pěšky, jako když jdete na výlet do Draháně.

Článek můžete sdílet: