Informovaný souhlas? Proč a jak?

U soukromých domovů pro seniory někdy postrádám „zodpovědnost za lidi“, onen morální rozměr. Možná to bude tím, že jejich existence využívá nedostatku lůžek a jen zaplňuje mezeru. Setkávám se s tím, že na pohled krásná
Podpis není formalita. Nedávejte práva naslepo – ani bance, ani škole.
Září je ve škole časem informovaných souhlasů. Rodiče je často podepisují automaticky, nechtějí dělat problémy. Školy nicméně prochází proměnou, která není jen o tom, že místo zápisů v sešitě se vlepují pracovní listy.
Do škol se postupně dostávají školní psychologové, kteří po podpisu rodičů budou smět s dětmi pracovat bez nutnosti je informovat, naopak informovat jiná odborná pracoviště, archivovat o dětech po celou školní docházku veškeré materiály, připravovat jim školeníčko s obsahem, který se k rodiči dopředu nedostane.
Na jednu stranu je fajn, že děti vzniká bezpečný prostor a přichází osoba, které se mohou svěřit, bohužel někdy jediná, na druhou stranu je touto cestou prolamován výsostný prostor rodiny a rodičů.
Pevně doufám, že školy se s tímto novým nástrojem naučí pracovat, moje víra v etiku profese bohužel už pár krát v praxi zažila otřes, pevně doufám, že třeba taková afirmativní psychologie bude jen v laskavých a uvážlivých a nenasadí dětem zbytečně brouky do hlavy .
Článek můžete sdílet: