Dům sociálních služeb Dlážděná II. je zařízením sociálních služeb pro seniory se specifickými potřebami. Záměr jeho vybudování vyšel z aktuálních demografických potřeb, snahy o přiblížení potřebné péče do blízkosti domova a rodiny a také morální povinnosti nás všech postarat se o ty nejvíce bezbranné. Pobytové zařízení s kapacitou 50 osob tu mohlo být mnohem dříve, nebýt administrativních průtahů ze strany minulé garnitury MČ Praha 8.

Jsou místem pro setkávání seniorů z Prahy 8 a nabízí širokou škálu aktivit. V letošním roce to bude již 14 let, kdy vzniklo první centrum – CAP Burešova. Velký ohlas seniorů potvrdil moji myšlenku, že senioři potřebují ve velkém městě chráněné místo pro setkávání s vrstevníky, kde mohou jen tak pobýt nebo se zaměřit na rozvoj a získávání dovedností. V roce 2013 jsem založila druhou pobočku – CAP Mazurská, která nabídla podobnou možnost i na severu Prahy 8. Je zajímavé, jak je každá pobočka jiná, prostě svá, utváří ji návštěvníci, ale zejména pak dobrovolníci, bez kterých by „CAPy“ nemohly fungovat. Ve třináctém roce svého fungování bylo CAPu naděleno nové logo a facebookové stránky, bohužel také přišlo dlouhé koronavirové období plné překážek a omezení. CAPy vytrvaly a ukázaly, jak důležité jsou i v krizových obdobích a jak účinně mohou napomáhat při zvládání samoty a těžkostí. Ráda vám poskytnu další informace, prosím napište mi.

Myšlenka lesní pedagogiky v rámci předškolního vzdělávání je mi velmi blízká. Na svém malém synovi vidím, jaký přínos mají víkendy v lese a přírodě obecně, kam míříme bez ohledu na počasí vybaveni příručním atlasem ptactva a zápisníkem malého zálesáka. Z lesa si pak odnášíme batoh plný klacíků, kamínků a větviček, které pak doma dál zpracováváme. I velmi malé děti si pobyt v přírodě užívají, pokud je plný tajemství a dobrodružství. Osobně podporuji myšlenku, aby existovaly dostupné předškolní vzdělávací alternativy, ze kterých si rodiče svobodně vyberou. Dnes je jejich vznik a právě ona dostupnost obtížná díky nesmyslně přísné legislativě.

Když se dnes ohlédnu do roku 2008, kdy jsem se poprvé stala radní, vidím úplně jinou situaci v oblasti volnočasového vyžití pro rodiče nejmenších dětí. I proto jsem tehdy založila tři dětské kluby Osmík, Karlík a Ďáblík. Bohužel v roce 2022 již funguje pouze dětský klub Ďáblík, ten největší z nich, který se těší stále velké oblibě a kterému přeji mnoho spokojených rodičů a dětí. Ke zrušení dvou zbývajících klubů došlo za uplynulého volebního období, kdy jsem práci tehdejší samosprávy sledovala z opoziční lavice. Dětský klub Ďáblík je nyní organizačně začleněn do příspěvkové organizace Osmička pro rodinu.