Vladimíra Ludková v rozhovoru reflektuje aktuální situaci uvnitř své domovské ODS. Upozorňuje, že strana nesmí zůstat jen u deklarací hodnotových postojů, ale musí svá slova začít naplňovat konkrétními skutky. Sama se proto podílí na vzniku nové vnitrostranické platformy, jejímž cílem je kultivace a diskuse konzervativních myšlenek, postojů a praktických řešení.
Konec černobílého vidění světa Senátorka se velmi kriticky vymezila proti současné úrovni společenské i politické debaty, ze které podle ní mizí snaha o pochopení druhého. „Klidně se hádejme kudy a jak, ale zkusme vynechat osobní útoky, osočování a označování názorových oponentů za svoloč a lůzu,“ apeluje Ludková.
Upozorňuje, že podobná černobílost pohledu na svět vede k úplné absenci skutečného dialogu. Mnohé politické diskuse pak podle ní připomínají spíše hádky dětí ve školce, kde převládá styl argumentace typu „vy jste to předtím udělali taky“.
Důstojný závěr života nesmí znamenat osamělost Výraznou částí rozhovoru je reakce na návrh ohledně zavedení eutanazie do českého právního řádu. Vladimíra Ludková k tomuto eticky složitému tématu přistupuje striktně z pohledu současné reality a upozorňuje na zásadní mezery v systému zdravotní a sociální péče:
Základem je paliativní péče: V České republice je podle senátorky podpora důstojného závěru života stále nedostatečná, a to jak v mobilní (terénní), tak pobytové hospicové podobě.
Strach z umírání: Lidé podle ní s eutanazií často souhlasí zkrátka proto, že se bojí dlouhého, bolestného a osamělého umírání. Neznají jiné možnosti pomoci.
Přání zemřít doma: Většina lidí si přeje dožít ve svém domácím prostředí, tuto možnost má ale v současnosti jen málokdo.
„Pojďme dát nejdříve lidem jistotu, že v závěru života nezůstanou sami,“ uzavírá senátorka s tím, že prioritou státu a společnosti musí být vybudování funkční sítě péče o umírající, nikoliv unáhlená debata o eutanazii.
Zdroj: Rozhovor pro Katolické noviny
